Vybrali jsme několik osobností naší scény a zeptali se jich na to, které koncerty a desky se jim letos nejvíce zaryly pod kůži. Dnes odpovídali kytarista Rob z INGROWING a Antistar production, zpěvák Dodáč z ██████, Žlababa z BRUTALLY DECEASED a HEAVING EARTH, bubeník a Cikál z DEPAKINE CHRONO, MICROVOMIT a zakladatel NOISE ASSAULT AGENCY BUDWEISS a Kachna ze SKYWALKER.

Rob Kubík (INGROWING, ANTISTAR PRODUCTION)

Letošek byl pro mě ve znamení velkých tour (npř. SLAYER, MACHINE HEAD, ACCEPT... ), na kterých jsem měl tu čest být jejich součástí, takže vidět tyhle legendy opakovaně za sebou, a to i v malých klubech (představete si koncert SLAYER v malém klubu pro 500 lidí!!!), to byl pro mě ten největší koncertní zážitek jednoznačně. Dále pak musím jmenovat DEVINA TOWNSENDA, měl jsem možnost shlédnout jeho show na Brutal Assault a i na Summer Breeze, kde s ním navíc vystupovala i Anneke Van Giersbergen, takže atmoška obrovská, nezapomenutelná. A jak to mám s alby v roce 2014? Jednoznačný vítěz je DEVIN TOWNSEND, jehož novinkové 2CD se mi už dlouho nezastavilo v přehrávači, album roku!

Michal „Dodáč“ Urban (██████, Wild lines tattoo)

V roce 2014 jsem slyšel zase obrovské množství muziky a je těžké něco jen tak vybrat . Rozdělím teda své favority na domácí scénu a scénu zahraniční. V Čechách jsem dlouho čekal na desku MANON MEURTa deska rozhodně nepřekonala to, co kapela dokáže předvést naživo, ale jednoznačně patří k tomu nej, co jsem u nás v poslední době zaznamenal. Velkým překvapením pro mě je plzeňská kapela DONNIE DARKO, nejde o nic objevného, ale je to opravdu profi odvedená práce a naživo kapela působí opravdu parádně. Za zmínku stojí také kapela PRODAVAČ. Co se týká opravdového českého objevu, asi nebudu nijak zvlášť originální, ale KALLE jsou jednoznačně v Čechách to nejvýraznější a nejsilnější, co jsem viděl a slyšel. V zahraničí mě jednoznačně bavilo živé vystupování kapely OLD SOUL, to byl opravdový zážitek . Z nahrávek musím jmenovat novou desku KAYO DOT –„Coffins On Io“YOUNG WIDOWS – „Easy Pain“, ATRIARCH – „An Unending“ a určitě novou desku WOVENHAND –„Refractory Obdurate“, která živě spoustu lidí určitě dost překvapila svou tvrdostí a přímočarostí. Pro mě to byl koncertně druhý největší zážitek tohoto roku, překonat to dokázal jen koncert 78-mi letého Steve Reicha. Vidět tohohle pána živě byl opravdu neuvěřitelný zážitek, a kdo neviděl, ten ať truchlí.

Michal „Žlababa“ Štěpánek (BRUTALLY DECEASED, HEAVING EARTH)

1) DEAD CONGREGATION – „Promulgation Of The Fall“Šest let poté, co DEAD CONGREGATION vydali „Hroby archandělů“, je tu další pokračování. Muzika, kterou se prezentují, je asi nejlíp udělanej napeklenej old school death metal v Evropě. Má to dobrou produkci, dobrý nápady a smrdí z toho starej INCANTATION, kterej mám moc rád. 2) MASS INFECTION – „For I am Genocide“. Tihle Řekové u mě s novou deskou zaťali drápek hluboko do masa. Chytře vymyšlenej brutal death metal, z kterého koukají čertovy rohy ve stylu DEEDS OF FLESH se super zvukem a vlastní tváří. 3) VALLENFYRE – „Splinters“. To je deska, kterou jsem docela dost poslouchal na jaře. Už první se mi líbila jako poctivě udělaný švédský death/doom a tahle mě možná chytla ještě víc těžkopádnými riffy, atmosférou a hlavně zvukem – ten prostě zabíjí. Poctivá práce. 4) V.O.H. – „Hledat odpověď“. Když punk, tak kurva pořádnej! Moje oblíbená kapela kámošů z Jižního města nahrála v Davosu vynikající svižnou desku plnou chytlavých riffů a dobrých nápadů se super zvukem. 5) PHOBOCOSM – „Deprived“. Tohle album pro mě bylo překvapení na konec roku. Kanadská kapela PHOBOCOSM, kterou jsem objevil náhodou v distru Lavadome Productions mě potěšila svým temným uchopením death metalu. 6) DESTROYING DIVINITY – „Hollow Dominion“. Že se v Čechách v rámci death metalu děje celkem hovno je obecně známo a tak o to víc člověka potěší, když vznikne na Moravě v Ratíškovicích takhle kvalitní materiál. 666

Koncerty:
1) IMMOLATION jsem letos viděl naživo 2x a oba koncerty byly strhující, kvalitně zahraný a mocný. Ten první na konci ledna v klubu v Německu (Jena) na turné s BROKEN HOPE a pak v létě na Obscene Extreme festivalu. U IMMOLATION je nejlepší, že ať zvolí jakýkoliv playlist, tak bude jejich fanoušek asi vždycky spokojenej. Díky společnému turné v roce 2012 jsem viděl tuhle kapelu víc jak 30x a nikdy mě svojí živou prezentací nezklamali. Pro mě jsou IMMO aktuálně pevně přibití na pomyslném deathmetalovém trůnu, jejich koncerty jsou pro mě zážitky a už teď se těším na další společné setkání.
2) CENTURIAN - na začátku července přijelo do Prahy holandské komando CENTURIAN. Klub byl zaplněn sotva z jedné třetiny, protože na koncert dorazilo asi 30 platících, ale s prvním úderem do virblu se nad Modrou Vopicí setmělo a z pódia začaly šlehat plameny. Obrovský tlak, deathmetalová jízda jako pes, která mě po dlouhý době donutila pařit v první řadě, víc takových koncertů!
3) BROKEN HOPE – kapela, na kterou jsem čekal snad 10 let a po sebevraždě Joe Ptacka v roce 2010 jsem ani nedoufal, že tuhle smečku ještě někdy uvidím. Přišel rok 2012, kapela se dala dohromady, natočila desku a přiletěla letos hned 2x zahrát do Evropy. První setkání jsme měli v Jeně na koncertě s IMMOLATION, kde zahráli slušný set hlavně ze starých desek, a byl jsem spokojen, ale když jsem je viděl v létě na Brutal Assaultu, tak to byl masakr, pro mě pravděpodobně se SEVERE TORTURE nejlepší kapela festivalu a absolutní diktát.
4) TRAGEDY – na začátku léta pořádal Banán po několikaleté pauze v Praze koncert TRAGEDY, které jsem zde již viděl (neviděl) v roce 2009 na Sedmičce, kam se nacpalo snad 300 lidí a z koncertu jsem neměl nic. Vzpomínám si, jak jsem si za celou dobu nedal ani pivo, jakej tam byl přetlak, a tak jsem to šel po 5ti letech zkusit znova. Tentokrát zvolil mnohem větší prostor v polorozpadající se Podbabské Bílé Vráně a bylo to super. Barák s chladnou a temnou atmosférou, jakou TRAGEDY potřebujou, se celý třásl pod tóny hutnýho crustu, a já odcházel z jejich koncertu tentokrát spokojen a Unětickým pivem opojen.
5) THE KILL – Nejlepší grindcorovej koncert v roce 2014 přinesla afterparty po tradičním Playfastu v Modrý Vopici, kde zahráli mimo jiné i tihle zběsilý Australani. Na THE KILL jsem byl již upozorňován od Buráka, když se vrátili s JIG-AI z australskýho Obscenu a tak jsem byl zvědav, co předvedou. Musím se přiznat, že jsem nestačil koukat. Tříčlenná kapela udělala během 30ti minutovýho setu z pražský hospody kůlničku na dříví a bubeník, kterej hrál všechny sypačky přes jednu nohu zasloužil medaili.
6) BOLT THROWER – Klasika na závěr. Kapela, která jezdí již s pravidelností na turné jednou za 4 roky se opět vrátila do Prahy. Tentokrát posilněna INCANTATION a MORGOTH opět zaplnila klub a zahrála přesně to, co se od ní čeká a chce. BOLT THROWER podobně jako třeba NAPALM DEATH hudebně spojuje metalovou, hardcoreovou a punkovou scénu, a tak přišel jednoduchej, přímočarej a sakra poctivej old school death metal, kterej se nám všem líbí a máme ho rádi. Jako vždycky mělo vystoupení super zvuk a hrnulo to jako prase.

Cikál (DEPAKINE CHRONO, MICROVOMIT, NOISE ASSAULT AGENCY BUDWEISS)

Koncertů bylo a viděl jsem jich dost, ale myslím, že tyhle opravdu stály za to:
1) jednoznačně jsou tři dny s TERA MELOS, to byl krásnej zážitek. Math rock od srdce
2) CHILD ABUSE v Kredanci v Budějicích - vizuál a noizze terror, ejakulace, lomoz v hlavě
3) STAER a POINO u nás ve zkušebně - nádhera! Kytarista z POINO mi úplně učaroval, STAER je kult a já je miluju!
4) DIAMOND TERRIFIER - saxofonista ze ZS a jeho sólo projekt, po koncertě husí kůže, lofi a pestrost. Umění v umění...
desky
CHILD ABUSE – „Trouble In Paradise“ (skin graft) asi nejlepší, co jsem letos slyšel, prostě super - 10/10.
NOD NOD - s/t - dlouho jsem čekal, až to vyjde, a teď je to tu a je to nádhera. Supr zvuk, podmanivej zpěv a je to rychlejší nebo se mi to jen zdá??
POINO – „Bon Ick Voyeur“ (Horse Arm Records 2014). Super deska s krásným obalem od Tomáše Přidala. Angláni umí hrát melancholicky riffy a já jim to přeju, protože je to opravdu nádhera!
MANON MEURT - s/t asi netřeba moc představovat. Dream pop jak vyšitej, hrozně mi to připomíná stará léta, když jsme furt sjížděli LSD and the search for the God...

Kachna (SKYWALKER)

Popravdě mě toho zas tak moc nenapadá. Rok 2014 jsem strávil hlavně prohrabáváním starších věcí, hodně jsem zabřednul do 60. let (Simon & Garfunkel, Bob Dylan), 90. let (tam jsem si zopakoval základy grunge jako THE SMASHING PUMKINS nebo ALICE IN CHAINS) a pak jsem se hrabal v takový renesanci grunge žánru, takže jsem hodně jel kapely jako BASEMENT, TITLE FIGHT nebo SUPERHEAVEN. Deska roku proto pro mě není album, ale EP "Further Sky" od BASEMENT. Ještě jedna věc mě šíleně oslovila, a to eponymní album od LOWER THAN ATLANTIS. Nemůžu tomu uvěřit, ale letos to u mě vyhráli Briti. A koncerty? V Praze hrála moje nejoblíbenější kapela BLINK 182, tomu se nedá nijak vyrovnat. Obří svátek hudby pro mě byly Mighty Sounds.